Hrádek
Vítejte na našich nových webových stránkách!
Historie naší obce se píše již od 29. srpna 1432, kdy Mikeš z Jehnědí k dědičnému jmění odprodal jistou louku pod Hrádkem v Pěnicích ležící třem robotným lidem ze vsi na Sudislavě.
V historii užívalo se názvu „Hrádek pustý“, což nasvědčuje tomu, že tu nějaký hrádek kdysi stával, ale že však zpustl. A zde právě není rozluštěno, byl-li tu hrad středověký anebo starší. Historik Jelínek míní, že to byla tvrz středověká, „Katrštejn“ zvaná. O tvrzi, nesoucí snad původně název jako ves, není písemných zpráv. Osada se v písemných pramenech připomíná v letech 1432 a 1471, kdy náležela k jehnědskému panství.
Nynější ves Hrádek vznikla roku 1691. Byla založena Janem Bedřichem Trautmansdorfem, který roku 1650 zdědil panství litomyšlské po svém otci Maxmiliánovi. Na Hrádku postavil při silnici hospodu a několik chalup. Jiné chalupy postavilo město Litomyšl, které tu mělo též své pozemky.
Roku 1781 je v naší obci 19 chalup a 98 obyvatel. V roce 1878 je to již 28 domů a 197 obyvatel.
Za významnou událost lze považovat stavba školy v roce 1908, či stavba kapličky roku 1913.
V tomto období byl na Hrádku také lesní úřad a v dolní části obce se nacházela hospoda u p. Lukesleho, v obci se nacházela také horní staročeská hospoda. Místním krejčím byl Josef Lukesle. Majitel mlýnu pod Hrádkem byl Jindřich Veselý. Obecním obchodníkem byl Václav Roller. Místním obuvníkem František Řehoř a nájemce kamenolomu byl Jan Prokeš.
Mezi léty 1939 a 1940 proběhla nejen na Hrádku další významná akce, a to byla elektrifikace obce.
O Vánocích v r. 1941 se ve většině domů v Jehnědí i na Hrádku rozsvítila světla žárovek, a tak byly nahrazeny petrolejky všeho druhu.
Jednou z méně veselých kapitol místní historie jsou pochody smrti. Přes Hrádek procházel a do Jehnědí se dostavil v únoru 1945 pochod podobných vězňů v počtu 3.000 mužů. Jednalo se o první kolony evakuovaných zajatců, kteří pracovali v továrnách poblíž Osvětimi a šli z České Třebové, kam přijeli vlakem, přes Jehnědí, Choceň a dál směrem na Hradec Králové. První dorazili 12. února Angličané, ti byli do značné míry bez velkého dozoru a celkem dobře oblečeni. Gestapáci se dle úmluvy k nim nijak brutálně nechovali. Ruští zajatci, kteří přišli 13. února, byli ale naprosto zbídačení. Polonazí bez plášťů, měli modré lehké blůzy s nápisem SU (Soviet Union), bez čepic, onuce se slámou svázané špagátem či drátem.
Na Hrádku žádný transport nezastavoval, zastávku měli v Jehnědí a tam také přenocovali. Jelikož byli hrozně vyhladovělí, organizoval se v Jehnědí i Hrádku sběr potravin. Ženy vařily ve velikých hrncích polévky, a to i na Hrádku a vozilo se to do Jehnědí, jelikož tam na tak veliké množství byl ohromný nápor.
Lidé dávali, co mohli, i když bylo vše na lístky a potravin bylo málo. Tato pomoc ze strany obyvatelstva znamenala pro mnohého zajatce možnost přežít toto strašné utrpení. Hlad byl tak veliký, že mnozí při nocování na senících a stodolách žvýkali seno a různé listí, z čehož onemocněli úplavicí.
Roku 1951 zde byl instalován Obecní rozhlas a mezi léty 1954-1956 byla osada napojena na vodovod. Vodovod na Hrádek byl kopán svépomocí zdejších obyvatel.
V letech šedesátých se pomalu rozšiřovala chatařská oblast. Mezi roky 1967-70 byla vybudována vodovodní a elektronická přípojka i pro chataře.
V letech 1976-77 opět zásluhou pracovitosti místních občanů vzniklo hřiště. Při této akci byl odstraněn drn a navezen štěrk z kamenolomu Černá skála u Potštejna. Nově zbudované hřiště pak poskytlo zázemí nejen pro hraní nohejbalu, ale i pro společenské akce jako byli dětské dny nebo pálení čarodějnic
Po pádu komunismu v listopadu 1989 a následně v roce 1990 se občané naší osady intenzivně zabývali otázkou o osamostatnění od obce Jehnědí. Stalo se tak 1. 1. 1991 a naše obec se poprvé v historii stala samostatnou.
První starostkou se stala Bohumila Majznerová, která setrvala ve funkci jedno volební období a to 1991-1994. Za tuto dobu se v nové obci uskutečnilo mnoho oprav, na které se v minulosti zapomínalo, např. střecha bývalé školy, nebo celková oprava kaple.
Druhým starostou se v roce 1994 stal Bedřich Skácel, který se této funkce ujal na dlouhých 20 let. A to až do roku 2014. V těchto letech byla například vysvěcena kaplička (1994), nebo byl obci udělen znak a prapor (2003)
Třetím starostou v pořadí se v roce 2014 stává Oldřich Janda. Největší zásah do fungování obce představovala rekonstrukce silnice, kterou zajišťoval Pardubický kraj a která proběhla v letech 2018 a 2019.
V současné době, tj. rok 2023 má obec 105 obyvatel. Starostou je Jiří Wollman. Život v obci plyne běžným, klidným způsobem, občané se scházejí při příležitostech jako je obecní ples, pálení čarodějnic, ukončení léta, při mikulášských besídkách nebo při lekcích jógy ve škole.
Až přijde máj, vyženeme kozy v háj.
Na Julii lny se sijí.