Vítejte na našich nových webových stránkách!
Historie naší obce se píše již od 29. srpna 1432, kdy Mikeš z Jehnědí k dědičnému jmění odprodal jistou louku pod Hrádkem v Pěnicích ležící třem robotným lidem ze vsi na Sudislavě.
V historii užívalo se názvu „Hrádek pustý“, což nasvědčuje tomu, že tu nějaký hrádek kdysi stával, ale že však zpustl. A zde právě není rozluštěno, byl-li tu hrad středověký anebo starší. Historik Jelínek míní, že to byla tvrz středověká, „Katrštejn“ zvaná. O tvrzi, nesoucí snad původně název jako ves, není písemných zpráv. Osada se v písemných pramenech připomíná v letech 1432 a 1471, kdy náležela k jehnědskému panství.
Nynější ves Hrádek vznikla roku 1691. Byla založena Janem Bedřichem Trautmansdorfem, který roku 1650 zdědil panství litomyšlské po svém otci Maxmiliánovi. Na Hrádku postavil při silnici hospodu a několik chalup. Jiné chalupy postavilo město Litomyšl, které tu mělo též své pozemky.
Roku 1781 je v naší obci 19 chalup a 98 obyvatel. V roce 1878 je to již 28 domů a 197 obyvatel.
Za významnou událost lze považovat stavba školy v roce 1908, či stavba kapličky roku 1913.
V tomto období byl na Hrádku také lesní úřad a v dolní části obce se nacházela hospoda u p. Lukesleho, v obci se nacházela také horní staročeská hospoda. Místním krejčím byl Josef Lukesle. Majitel mlýnu pod Hrádkem byl Jindřich Veselý. Obecním obchodníkem byl Václav Roller. Místním obuvníkem František Řehoř a nájemce kamenolomu byl Jan Prokeš.
Mezi léty 1939 a 1940 proběhla nejen na Hrádku další významná akce, a to byla elektrifikace obce.
O Vánocích v r. 1941 se ve většině domů v Jehnědí i na Hrádku rozsvítila světla žárovek, a tak byly nahrazeny petrolejky všeho druhu.
Jednou z méně veselých kapitol místní historie jsou pochody smrti. Přes Hrádek procházel a do Jehnědí se dostavil v únoru 1945 pochod podobných vězňů v počtu 3.000 mužů. Jednalo se o první kolony evakuovaných zajatců, kteří pracovali v továrnách poblíž Osvětimi a šli z České Třebové, kam přijeli vlakem, přes Jehnědí, Choceň a dál směrem na Hradec Králové. První dorazili 12. února Angličané, ti byli do značné míry bez velkého dozoru a celkem dobře oblečeni. Gestapáci se dle úmluvy k nim nijak brutálně nechovali. Ruští zajatci, kteří přišli 13. února, byli ale naprosto zbídačení. Polonazí bez plášťů, měli modré lehké blůzy s nápisem SU (Soviet Union), bez čepic, onuce se slámou svázané špagátem či drátem.
Na Hrádku žádný transport nezastavoval, zastávku měli v Jehnědí a tam také přenocovali. Jelikož byli hrozně vyhladovělí, organizoval se v Jehnědí i Hrádku sběr potravin. Ženy vařily ve velikých hrncích polévky, a to i na Hrádku a vozilo se to do Jehnědí, jelikož tam na tak veliké množství byl ohromný nápor.
Lidé dávali, co mohli, i když bylo vše na lístky a potravin bylo málo. Tato pomoc ze strany obyvatelstva znamenala pro mnohého zajatce možnost přežít toto strašné utrpení. Hlad byl tak veliký, že mnozí při nocování na senících a stodolách žvýkali seno a různé listí, z čehož onemocněli úplavicí.
Roku 1951 zde byl instalován Obecní rozhlas a mezi léty 1954-1956 byla osada napojena na vodovod. Vodovod na Hrádek byl kopán svépomocí zdejších obyvatel.
V letech šedesátých se pomalu rozšiřovala chatařská oblast. Mezi roky 1967-70 byla vybudována vodovodní a elektronická přípojka i pro chataře.
V letech 1976-77 opět zásluhou pracovitosti místních občanů vzniklo hřiště. Při této akci byl odstraněn drn a navezen štěrk z kamenolomu Černá skála u Potštejna. Nově zbudované hřiště pak poskytlo zázemí nejen pro hraní nohejbalu, ale i pro společenské akce jako byli dětské dny nebo pálení čarodějnic
Po pádu komunismu v listopadu 1989 a následně v roce 1990 se občané naší osady intenzivně zabývali otázkou o osamostatnění od obce Jehnědí. Stalo se tak 1. 1. 1991 a naše obec se poprvé v historii stala samostatnou.
První starostkou se stala Bohumila Majznerová, která setrvala ve funkci jedno volební období a to 1991-1994. Za tuto dobu se v nové obci uskutečnilo mnoho oprav, na které se v minulosti zapomínalo, např. střecha bývalé školy, nebo celková oprava kaple.
Druhým starostou se v roce 1994 stal Bedřich Skácel, který se této funkce ujal na dlouhých 20 let. A to až do roku 2014. V těchto letech byla například vysvěcena kaplička (1994), nebo byl obci udělen znak a prapor (2003)
Třetím starostou v pořadí se v roce 2014 stává Oldřich Janda. Největší zásah do fungování obce představovala rekonstrukce silnice, kterou zajišťoval Pardubický kraj a která proběhla v letech 2018 a 2019.
V současné době, tj. rok 2023 má obec 105 obyvatel. Starostou je Jiří Wollman. Život v obci plyne běžným, klidným způsobem, občané se scházejí při příležitostech jako je obecní ples, pálení čarodějnic, ukončení léta, při mikulášských besídkách nebo při lekcích jógy ve škole.
V prosinci-li zima, sníh-li hojně lítá, hojnost všady bývá žita.
Studený prosinec se sněhem dá žito na každé výšině.